"Nelamte si hlavu maličkostmi a nezapomeňte, že všechno je maličkost." Jonathan Eleazar

Film Lidice

6. června 2011 v 15:50 | Albert |  (Politické) problémy u nás i ve světě
Drazí čtenáři!

Včera jsem byla v kině na filmu Lidice. Myslím si, že by nebylo úplně od věci, kdyby ten film viděl každý z nás... Potom by možná ubylo i rádoby "vtipů" na toto téma, se kterými se dnes občas setkávám...! Zkrátka můj názor je takový, že o nějakých věcech prostě "vtipkovat" nelze a systematické vyvražďování lidí tam teda ROZHODNĚ PATŘÍ!!!


No a co říct k samotnému filmu? Z mého pohledu se tvůrcům podařilo realisticky zobrazit to, jak to bylo, jak to lidé prožívali, jaká panovala atmosféra. Dokonce bych i řekla, že nás v nějakých těch momentech tvůrci šetřili... (Když probíhala hromadná poprava lidických mužů, podbarvili to takovou hudbou, aby to působilo lehčeji, ztlumili zvuk zbraní.) Protože lidé, kteří to zažili, viděli a slyšeli určitě víc a to ještě ke všemu na vlastní oči! Jsou lidé - a z řad našich nejstarších příbuzných jich není málo, kteří, když s nimi narazíte na toto téma, nejsou ani dnes - po tolika letech, ze sebe schopni vydat slovo!

Realistické zobrazení, řekla bych, že spočívalo hlavně v tom, že nás na začátku tvůrci poměrně velkou část filmu seznamovali s tehdejším životem v Lidicích - ztotožnili jsme se s hlavními hrdiny, poznali jsme je jako lidi. Druhá polovina filmu je pak o tom, jak ty naše ztotožněné hrdiny zavraždí... a to téměř všechny! V podstatě šlo celou dobu asi o to, abysme si my - diváci uvědomili, že vlastně zastřelili a zplynovali moji rodinu, mého kamaráda, mého souseda, spálen byl můj dům, moje vesnice, můj životní prostor, v kterém jsem vyrůstal a žil x let a že už ten prostor nikdy v životě nebude existovat...! Následně potom, když přijela Rudá armáda vítězně ohlašující konec války, mě osobně přepadla další tíha... Hlavou se mi honilo, že to je vlastně situace z h...a do bláta, ale že to vlastně v podstatě ani jinak nemohlo dopadnout... Zničený, zrazený a celkově podlomený národ prostě hledal pomoc a komu jedinému jsme vlastně tenkrát mohli věřit?

Řekla bych, že film je opravdu dobře udělán. Je hodně výrazový, hodně na přemýšlení, symbolický. Spousta věcí je tam jenom naznačena a už je jen na vás, do jakých úvah se až dostanete... Já osobně jsem si po filmu musela dát panáka, protože jsem byla bílá jak stěna, na ostatních divácích byl také vidět silnější emocionální posun.

Tento film považuji za opravdové uctění památky Lidic a lidických lidí.

Zdraví Vás Váš Albert
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Kolik dáváte mým článkům? (Čím větší procento, tím se Vám mé články líbí více).

0 - 20%
21 - 40%
41 - 50%
51 - 60%
61 - 70%
71 - 80%
81 - 90%
91 - 100%

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama