"Nelamte si hlavu maličkostmi a nezapomeňte, že všechno je maličkost." Jonathan Eleazar

Recenze na knihu: K hříchu i k modlitbě (Žena v minulém století)

11. února 2008 v 1:53 | Albert |  (Politické) problémy u nás i ve světě
Milí čtenáři,
rozhodla jsem se uveřejnit tuto recenzi a to z důvodu již započaté genderové problematiky v lednu 2008 prací The history of Political participation of women in the Czech Republic. (Ale nebojte, tohle bude v češtině. :-) ) Tuto práci jsem psala v 1. ročníku na předmět Žena ve venkovské společnosti. Byl to dobrovolný předmět, už nevím přesně který den, ale vím, že byl od 6 do 8 odpoledne v letním semestru. A já byla opravdu ráda, že jsem ten předmět absolvovala, jednak protože mi rozšířil obzory a jednak protože už ho od té doby neotevřeli, což je teda vážně škoda. Přesto si na něj čas od času vzpomenu jako na příjemnou vzpomínku mého studia.

Ale nebyla to zrovna sranda. Když vezmete v úvahu ten čas, kdy se předmět konal a ještě tu skutečnost, že to mnohdy nebylo odpřednášeno řekněme úplně tou nejzáživnější formou, přesto jsem tam pravidelně a s nadšením chodila (byla jsem asi jediná) a poslouchala. Zápočet se dával přesně jen za přečtení knihy a následné napsání recenze na onu knihu, takže jsem si nemusela ani nic zapisova, přesto jsem si často zapisovala a s oblibou nasávala informace. No a jako knihu pro můj zápočet jsem si vybrala knihu od Mileny Lenderové (naší bývalé děkanky a přední osobnosti českého feminismu) - knihu K hříchu i k modlitbě (Žena v minulém století). Tato kniha mě fakt bavila a opravdu mě obohatila. Vřele doporučuji k přečtení. Tímto bych mimo jiné chtěla zmírnit ten typicky negativní nádech, co se každému vybaví, když se řekne slovo feminismus. Feministka nemusí být vždy pološílená bytost utlačující muže, může i realistickou kritikou poukázat na nedostatek respektu žen v určitých oblastech života. To, o čem kniha je, by měla splnit má recenze, takže posuďte sami... Přeji příjemné čtení.


Lenderová, M. (1999). Hříchu i k motlitbě (Žena v minulém století). Praha: Mladá fronta
Kniha má něco málo přes tři sta stran, je členěna na kapitoly (některé z nich i na podkapitoly). Každá kapitola i podkapitola pojednává o určité oblasti života ženy (dětství, manželství, mateřství, hygiena, móda, umění - literární, malířské, vlastenectví atd.). Pro mě nejzajímavější částí knihy je představení osmé (poslední) kapitoly, která se jmenuje Od vlastenek k filantropkám, od filantropek k "emancipistkám" aneb Práce, studium, politika. Autorka se zde zabývá slovem emancipace - co si za tímto slovem většina tehdejší společnosti na první pohled představila (toto slovo bylo vnímáno spíše negativně, i když původní snahy feministek směřovaly "jen" k hospodářskému, sociálnímu a politickému zrovnoprávnění s muži), kdy a za jakých okolností vznikl tzv. moderní feminismus, kdo stál za jeho zrodem.
Všechny kapitoly začínají citátem nějaké významné osobnosti českých dějin (ne vždy je autorkou žena, i když většinou ano). Mě osobně nejvíce zaujal citát uvádějící opět osmou kapitolu: " Žena je mužovi úplně rovná, jen rozdíl fyzický budiž uznáván; ona je slabší. Tomáš Garrigue Masaryk".
Ještě než se autorka začala zabývat samotným tématem knihy, napsala krátké obeznámení toho, o čem kniha bude pojednávat. Uvedla problém muž versus žena, vysvětlila ve stručnosti pojem gender studies, že tento pojem zahrnuje současnou situaci vztahů mezi muži a ženami, zmínila se o tom, že její dílo je zaměřeno převážně na ženy středního stavu (často i z nutných důvodů na šlechtu, na městskou či venkovskou chudinu), protože právě tyto ženy jí poskytly nejvíce materiálů k danému tématu.
Šlechtičny často totiž uměly psát, tudíž si psaly deníky, zabývaly se i literární či divadelní činností - tedy se jim dostalo na tehdejší dobu alespoň nějakého vzdělání, kdežto venkovanky a ženy chudé - nemajetné pracovaly buď v domácnosti nebo mnohdy až "dřely" v továrnách, aby pomohly svému muži uživit svou rodinu. V době revolucí (francouzská, anglická) pak nastala situace, kdy se ženy (hlavně chudší) musely častokrát až úplně ekonomicky osamostatnit, neboť většina jejich mužů šla bojovat do těchto revolucí. Často také z nějaké nutnosti a módy doby vznikaly nejrůznější filantropické snahy šlechtických žen (spolky pro chudé ženy; pro odložená novorozeňata; porodnice; první dámské spolky - slavný je Americký klub dám - ten podporoval vzdělání žen, zakládal vyšší vzdělání pro dívky a dámy; rozvíjení ženského sportu; rozvoj kompetencí pracovat i mimo domov, např. v továrnách, jako účetní, pisatelka atd. Ženský a mužský svět byl totiž po dlouhou dobu diferencován, žena pracovala doma (vařila, chodila do kostela, starala se o děti a manžela - to byl po dlouhou dobu její hlavní úkol), muž naproti tomu pracoval mimo domov, zajímal se o politiku, ekonomiku a vnější svět vůbec, mohl se vzdělávat - to bylo ženě dlouhou dobu upřeno (první dívčí maturita proběhla teprve 24. července 1874!, vysokoškolské vzdělání ještě vůbec nepřicházelo v úvahu). Ženě byl všechen tento zájem o vnější svět "mužův" upírán, prý by se tímto zájmem (dle mužské veřejnosti) narušilo ženství jako takové. Tvrdilo se, že žena ani nemá schopnost takovým věcem jako je filozofie, politika, ekonomika, rozumět. Ale nebáli se muži pouze konkurence žen, která by vyšším vzděláním či prací v jejich oboru mohla tímto nastat?
Na konci knihy je seznam pramenů a literatury, z kterých autorka čerpala. Prameny jsou dále rozčleněny na archivní prameny, dobový tisk, dobovou publicistiku, edici pamětí a korespondenci. Vše srovnáno podle abecedy. V závěru knihy se nachází rejstřík osob, jež je doplněn u každého jména krátkou biografií. Tento rejstřík pokládám za velmi prospěšný, neboť celé dílo je protknuto spoustou jmen a vztahů mezi nimi, při kterých je nutné se občas do tohoto rejstříku podívat kvůli orientaci. (Rejstřík osob má bezmála 19 stran.) V naprostém závěru je kniha pro úplnou orientaci ještě shrnuta obsahem, ve kterém jsou umístěny názvy kapitol a podkapitol.
Celá kniha je doplněna dobovými tematickými obrázky, černobílými i barevnými, a dobovými fotografiemi. Kompletní vnější zpracování dle mě odpovídá obsahové stránce i samotnému pojetí knihy. Autorka se snažila postihnout toto téma velice zeširoka (myslím, že se jí to podařilo), zabývá se ženskou otázkou hlavně z pohledu ženy z "českých" zemí v rámci vztahu k ostatnímu světu (hlavně francouzskému, německému, rakouskému) a tyto vztahy pak následně v nejrůznějších oblastech života tehdejší ženy porovnává. Kniha má mírně feministický nádech, ale tento feminismus je zároveň velmi realisticky pojat. Dílo je psáno srozumitelným jazykem, termíny jsou odlišeny kurzívou, avšak některé z těchto termínů jsou psány francouzsky, málokdy německy, a nejsou dostatečně vysvětleny, tudíž mi někdy nebylo zcela jasné, co tím autorka chtěla říci.
Tuto knihu hodnotím celkově velmi pozitivně, dozvěděla jsem se z ní plno nových zajímavých, nepředpokládaných informací, četla se mi velmi dobře - častokrát jsem četla "jedním dechem". Doporučila bych ji k přečtení co nejširší veřejnosti, kterou alespoň částečně zajímá problematika ženské otázky či historie jako taková.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lenka Lenka | 13. února 2008 v 21:50 | Reagovat

Dáško, jenom bych Lenderovou nenazvala představitelkou feminismu... Spíš představitelku dnešního moderního zájmu o ženu a dítě v historii. Ale je to jen můj názor...

2 Albert Albert | 13. dubna 2008 v 22:25 | Reagovat

Leni, každý názor je vítán... :-)

3 Albert Albert | 18. května 2008 v 23:49 | Reagovat

Musím ti Leni složit poklonu, jakou parádní práci sis dala na svém blogu o této knížce. Doufám, že se tam objeví tak bravurní popis i zbylých kapitol. Už se těším na počteníčko...:-)

Pro všechny ostatní čtenáře přímo odkazuji na www.dobrodosli.blog.cz

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama