"Nelamte si hlavu maličkostmi a nezapomeňte, že všechno je maličkost." Jonathan Eleazar

Výlet do Mariboru a Ptuje; Metelkovo město

19. ledna 2008 v 20:29 | Albert |  Slovinsko - cestování
Ve středu 16. 1. jsme s Martinou konečně vyrazily na dlouho plánovaný výlet do druhého největšího města Mariboru, který je od Ljubljany vzdálen 156 km severovýchodně, a následně do krásného historického města Ptuj, který se nachází 37 km jihovýchodně od Mariboru.


Maribor je 2. největší město Slovinska, má něco kolem 108 000 obyvatel. Leží na povodí krásné řeky Dráva. Je tu univerzita (v celém Slovinsku jsou univerzity pak už jen v Ljubljani a v přímořském Koperu) a lyžařská oblast Mariborsko Pohorje, kde se každou zimu v lednu koná Světový pohár v ženském slalomu. Závod se jmenuje Zlata lisicaa pro letošní rok, jak určitě většina z Vás ví, se ho zúčastnila i naše Šárka Záhrobská, která se z 10. místa celkově posunula až o 6 příček směrem nahoru. Celkově tedy obsadila 4. místo. No, co Vám budu povídat. Když se pohár jel, tuším, že to byla sobota, co jsem měla možnost ho kousek vidět ve Slovinské televizi. Byla jsem totiž v mé oblíbené jídelně, kde vždycky během oběda hraje telka. No a když jsem se potom dostala do Mariboru osobně a tu "sjezdovku" :-) jsem viděla (i když jen zdáli), pochopila jsem, že se tam museli asi celkem hodně nadřít, aby se jim ta plocha podařila uměle zasněžit. V Mariboru totiž panovalo krásné počasí, chodila jsem tam skorem s rozepnutým kabátem, jaké bylo teplo. Ono teda teď celkově je ve Slovinsku opravdu hodně teplo.

No, ale abych se dostala k tomu, co je vlastně v Mariboru zajímavé ke shlédnutí. Především asi františkánský kostel sv. Marie. Je opravdu monumentální. Úplně jsem se nadechla, když jsem ho viděla v celé své velikosti. S Martinou jsme byly i uvnitř. Bylo to tam ještě nádherně vánočně vyzdobené s vlastním velmi dobře propracovaným betlémem, kde tekla i voda. Bohužel ale fotky nemáme, protože tam byly lidé, kteří se modlili a panovala tam velmi tichá nálada. Dále se mi líbila plastika s biblickými motivy, vodní věž, nejstarší rostlina vína v Mariboru, Glavni trg, pomník do tvaru hlavy... Byly jsme se podívat ještě do jednoho kostela, ten už ale nebyl tak vyzdobený, a na budovu univerzity.

K ceně vlaků a časům výjezdů a odjezdů (má oblíbená pasáž, Vaše už asi tolik ne, hádám, co? :-) ). Vlak z Ljubljany do Mariboru stál 7, 47 EUR, z Ljubljany jsme vyjížděly v 8:45, přestup byl v Zidanim mostě a do Mariboru jsme dorazily v 11:33. Z Mariboru do Ptuje jsme vyjížděly v 15:25, cena byla 2, 71 EUR a do Ptuje jsme dorazily v 16:11. Z Ptuje do Ljublany jsme pak musely 2 krát přestupovat (v Pragersku a v Zidanim mostě. Z Ptuje jsme vyjížděly v 17:36 a do Ljubljany jsme přijely v 21:03 za cenu 7, 47 EUR (tenhle spoj není ani na internetovém jízdním řádu; vytvořila nám ho přímo paní v železniční stanici Ptuj, protože jsme něvěděly spoj - nepočítaly jsme moc totiž s tím, že tam pojedeme, myslely jsme, že ten den navštívíme jen Maribor).

No a jaký je Ptuj? Je to nejstarší slovinské trvale osídlené město s dvoutisíciletou historií. Je tam pěkný hrad, který není vysoko, přesto ční nad městem jako symbol ochrany. S Marťou jsme fotily hlavně městskou opravdu pěknou věž a místní uličky s pěknými domky. Co se mi tam nelíbilo, bylo to, že u každé památky stál zrezlá železná socha (na hradě byl třeba kůň, u věže dáma s deštníkem). Ptuj mě velice oslovil a vřele ho doporučuji k návštěve, třeba když pojedete autem do Chorvatska, určitě se tu stavte.

Jinak jsem narazila na zajímavý odkaz nějaké skupiny lidí, co ráda cestuje. Četla jsem některé články a musím uznat, že za 17 dní toho opravdu hodně stihli. Takovouhle dovolenou bych si taky dala líbit. Jenže buď nejsou prachy anebo nejsou lidi, kteří by vytvořili skupinu a vyrazili cestovat. Ty stránky jsou vůbec hodně dobrý, ty lidi si třeba dali Polsko na kole, byli v Kosovu, Makedonii a Albánii, v minulých letech třeba v Indii, Turecku, Černé Hoře,... Nedávno jsem taky tak přemýšlela, že bych se docela chtěla někdy v životě jet podívat do Ameriky - do nějaké moderní části (Kalifornie, New York, Las Vegas) a pak taky na přírodu. Chtěla bych tím zjistit, jestli to, co nám ukazuje telka prostřednictvím různých seriálů, je fakt pravda. Jak tam ve skutečnosti opravdu funguje život, životní styl atd.

Ještě bych se chtěla zmínit o Metelkově městě. V úterý večer před naším výletem, se nám konečně podařilo navštívit tzv. Metelkovo město, které se dá přirovnat k ostravské ulici Stodolní. Oba dva unikáty jsou symbolem nočního života. Tzv. na Stodolní v Ostravě jsem ještě nikdy nebyla, ale Metelkovo město mi připadá jako centrum alternativnosti. Byť existuje v Ljubljani zákon zakazující kouření v hospodách, v Metelkově městě se kouří. Hlavní budova v "Metelce" je Hostel Celica (Celica - cela), který byl dříve vězením a kde je i restaurace na bony a kam jsme šly s Marťou jednou na oběd. Metelku rozhodně doporučuji vidět. Ještě, než odsud odjedu, tak se tam pokusím vytvořit nějaké fotky. Budu tam ale muset jít asi radši ve dne, protože v noci jsem slyšela od jedné češky, že tam byla a nějací mladí (rádoby) pankáči (15-16) na ní prý byli trošičku agresivní. Když jsem tam byla já (v noci), tak na mě nikdo agresivní nebyl, tak nevím. Když ale půjdu ze sebe dělat túristu s foťákem, tak to radši v noci riskovat nebudu. No uvidíme.

Tak zatím, adijo!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama