"Nelamte si hlavu maličkostmi a nezapomeňte, že všechno je maličkost." Jonathan Eleazar

Ljubljanský blešák

5. listopadu 2007 v 15:38 | Albert |  Můj život v Ljubljani
Zdravím!
Včera jsme se byly s Martinou konečně podívat na Ljubljanském "blešáku". Už jsme se tam chystaly hrozně dlouho, ale pořád nám to nějak nevycházelo. Blešák se koná jen v neděli, takže i když jsem to skoro ráno odpískala (ještě v pyžamu jsem letěla o patro výš za Martinou, jestli si to náhodou nerozmyslíme), protože jsem byla z cesty z Prahy do Ljubljany opravdu ještě hodně unavená a zlámaná (byly jsme od pondělí 29. 10. do pátku 2. 11. doma v Čechách - nabrat si zimní věci, pozdravit rodinu, vyprat prádlo, nabrat knihy v knihovně, atd.), nakonec jsme tam přesto šly, protože jsme si s Martinou říkaly, že příští týden takto brzo už teda určitě nevstaneme.

Vstup na samotný blešák nás stál 1 euro. Popravdě ale asi opravdu nebylo moc o co stát, což jsme samozřejmě předtím nevěděly, dokonce jsme si do té doby myslely, že tam třeba nakoupíme už i nějaké dárky na Vánoce... Jenže... takovou veteš, kterou tam lidi prodávali všude kolem a v takovém množství, jsem snad ještě v životě neviděla. Prostě to vypadalo tak, že lidi se snažili prodat asi "všechno", co se dá. Několikrát jsem si i říkala, kde to asi tak mohli sehnat... Jen tu a tam se dalo nalézt něco "normálního", jenže když jsem to viděla všude kolem, nevěřila jsem, že to bude normální, bezporuchová věc. Navíc se mi zdály, že někde, kde něměli ceny dohodou, ale měli je napsané, byly uvedené ceny celkem vysoké. Taky jsem si všimla, že tam byli převážně chlapi (jak zákazníci, tak prodávající), ženských tam ani moc nebylo, tak nevím. Taky se mi zdálo, že ty věci tam byly docela špinavé a obecně ne moc v dobrém stavu - jako třeba boty.

Tak co se tam dalo všechno sehnat. Prodávalo se tam prádlo, ošacení, ubrusy - to bylo ještě dobré. Ale taky se tam daly sehnat poklice na auta, ložiska a různé jiné součástky, panáčci, co jezdili po kolejích, vojenské vybavení, starý šicí stroj prolezlý červotoči, zničené staré housle se zničeným smičcem, dřeváky, obaly na mobilní telefony i samotné starší i novější mobilní telefony (klasika), ozdoby na stromeček, ale i známky - o těch jsem i uvažovala, ovšem jsem fakt netušila, jakou mají cenu. Dále tam prodávali slovinské tolary (ty tu platí ještě dnes), staré dřevěné lyže, nějaké dokumenty (něco jako vysvědčení), opravdu staré počítače atd. Venku za areálem na parkovišti se dokonce prodávala auta.

Nevím, u nás se mi blešáky teda líbí mnohem více, protože se tam dají sehnat celkem slušné věci ve slušném stavu (nádobí, knihy atd.). Tady mi to opravdu tak nepřipadalo. Nevím, možná jsem jen měla v České republice štěstí na blešáky...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 verca verca | E-mail | 9. dubna 2008 v 21:34 | Reagovat

schanim filmy od olsenek hlavne mesicni kamen a golovou vymenu piste na e-mail klidne zaplatim diky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama