"Nelamte si hlavu maličkostmi a nezapomeňte, že všechno je maličkost." Jonathan Eleazar

Listopad 2007

Jezero Bled a Bohinjské jezero

30. listopadu 2007 v 2:03 | Albert |  Slovinsko - cestování
Tak se mi konečně podařilo jet se podívat na ono prý překrásné a největší slovinské jezero - na Bohinj. Protože jsme si s Martinou už tenkrát (dobře minulý měsíc 19. - 21. 10.), co jsme byly s ostatními studenty na Kranjské goře a u jezera Bled jen asi na hodinku, řekly, že se k Bledu musíme jet určitě podívat ještě jednou a že bychom to pravděpodobně mohly spojit i s jezerem Bohinj, naplánovala jsem tuto cestu právě na neděli 25. 11. (tzv. heslo čím dřív, tím líp; protože už se celkem brzo stmívá a ještě ke všemu by se mohlo stát, že třeba někdy v takovém lednu bychom tam mohly trošku umrznout - u vody bývá strašná zima).

Změny na blogu

29. listopadu 2007 v 17:17 | Albert |  Informace
Zdravím Vás, milí čtenáři!
Jak jste si již určitě všimli, na blogu proběhlo pár změn. Už mě totiž ten starý design začal trošku unavovat. Změnila jsem samotné písmo a pozadí nadpisu (Takovej normální život). Místo podzimního obrázku jsem tam dala část fotky z Kamniku (celou tuto fotku naleznete v Galerii ve složce Si - výlety, v podsložce Kamnik pod názvem Jeden z posledních výhledů 2). Dále jsem změnila dříve hnědé pozadí, které obklopuje celý blog, na žluté. Změnami prošly také podnadpisy jednotlivých článků (z modré na zelenou a to jak v menu, tak i na hlavní stránce) i nadpisy v menu (z černé na hnědou). Jakékoliv podtržení jsem z plného změnila na přerušované.

Slovinský systém stravování

27. listopadu 2007 v 22:26 | Albert |  Slovinský (Ljubljanský) život
Je tedy opravdu zajímavý a ze začátku pobytu celkem nečekaný a překvapivý, takže i náročný. U nás v Čechách existují jídelny - přesněji řečeno nanejvýš pár studentských jídelen v jakémkoliv městě. Troufnu si říct, že i v Praze. Myslím tedy v porovnání s Ljubljanou, byť je nesporně o mnoho menší než Praha (asi 276 000 trvale žijících obyvatel). Tady ale existuje 148 míst, kde si student může koupit levnější jídlo než normální zákazník a to prostřednictvím tzv. študentskich bonů.

Jedno krásné sobotní odpoledne

27. listopadu 2007 v 21:27 | Albert |  Můj život v Ljubljani
Zdravo!
V sobotu 24. 11. jsme si s Lenkou udělaly příjemné odpoledne. Měly jsme sraz u ní na koleji kolem 12. hodiny. V plánu byl nejprve oběd v jídelně Študentski domovi (to je pro mě tady jeden z nejoblíbenějších podniků na jídlo) a následně procházka na kopec u centra Ljubljany - Rožnik. Celou dobu jsem všechno pěčlivě zdokumentovávala, fotily jsme s Lenkou vše, co se nám zdálo být zajímavé. Vytvářely jsme dokonce i tzv. "umělecká" foto. Já myslím, že názor, jaké to jsou fotky, si po shlédnutí oněch snímků uděláte sami, byť jich je jen poskromnu. :-)

Slovinská demonstrace

21. listopadu 2007 v 19:59 | Albert |  Slovinsko - zpravodaj
Dne 17. 11. 2007 v sobotu se ve Slovinsku, v hlavním městě Ljubljana, konala demonstrace. Byť celkem společensky unavená z předchozího večera (a rána) z žurky u kluků, pelášila jsem se podívat do města, co že se to vlastně děje. Ještě než jsem odešla z Mestniho Logu, domlouvala jsem se celkem zajímavým způsobem s Martinou, která byla u sebe na koleji. Proč zajímavým? Trošku úplně se mi vybil telefon, takže jsem musela žebrat u Tomáše o kontakt s Martinou prostřednictvím jeho telefonu.

Pro sociology...

19. listopadu 2007 v 22:51 | Albert |  Slovinsko - zpravodaj
Zdravím sociology - spolužáky a všechny zájemce o sociologii.
Kdo by měl zájem dozvědět se něco víc nejen o tom, jak může výuka sociologie vypadat i jinak, vřele doporučuji tento odkaz na Vidu Zorko. (Je to naše učitelka na angličtinu pro sociology 2.) Teď se totiž dívám na její nesmírně bohaté a nabité stránky, protože jsem si chtěla poslechnout přednášku od Giddense v originále. Zatím jsem se k tomuto tak úplně nedostala, protože jsem se jaksi zahleděla jinam... Je tady totiž opravdu hodně zajímavého pro sociology a nejen pro ty... Takže jsem se rozhodla si ty její stránky probrat a prohlédnout tak nějak podrobněji v kostce.

Party u Ondřeje a Tomáše

18. listopadu 2007 v 22:22 | Albert |  Můj život v Ljubljani
Zdravím Vás, Vážení!
Tento pátek 16. 11. jsme se já, Laďka, Lenka a Martina rozhodly, že bychom se mohly nacpat ke klukům a uspořádat party (žurku čili kalbu) u nich na kolejích v Mestnim Logu, který se nachází přesně na druhém konci města, než já, Martina a Laďka bydlíme. Teda ono to popravdě zas až tak úplné nacpání k nim do bytu nebylo, protože jsme to domlouvali všichni už v pondělí, kdy jsme byli všichni společně v Parlament Pubu posedět nad pivkem či vínem (v Parlament Pubu se každé pondělí scházejí Erasmus studenti a pro nás se tato hospůdka stala takovým pravidelným pondělním navštěvovacím místem). Hádaly jsme ale, že kluci na to do pátku už dávno zapomněli, takže jsme to narychlo všici domlouvali až v samotný pátek. Nikdo z kluků neprotestoval, takže akce se mohla začít konat. (Popravdě řečeno jsme my s Martinou měly ještě 1 cíl... a to dostat z Tomáše jeho fotky z Kamniku, kde jsme byli spolu. Tomáš má z nás, řekla bych, nejlepší foťák a navíc fotil samé takové zajímavé momentky, tak jsme byly zvědavé a nedočkavé).

Autorské čtení Jáchyma Topola z knihy Sestra

17. listopadu 2007 v 19:36 Slovinsko - zpravodaj
15. 11. ve čtvrtek jsem byla se svými kamarádkami literátkami - Lenkou a Laďkou snad porvé v životě na autorském čtení dílka Sestra od Jáchyma Topola. Ano, tušíte asi správně (kdo ho tedy přímo nečte a nezná), tento autor pochází z Čech. Holky tu mají nějaké předměty, které učí češští učitelé, takže asi tak se o tom dozvěděly a mně potom navrhly, abych šla s nimi.

O lidech ve Slovinsku - jak vypadají

15. listopadu 2007 v 18:26 Slovinský (Ljubljanský) život
Na tento článek jsem si nechala chvilku čas, než jsem se ho rozhodla vytvářet, protože jako správný sociolog musím nejprve dlouho zúčastněně pozorovat a následně si vypracovat (alespoň v hlavě), o čem budu psát - tedy jakýsi projekt... :-)) Pokud to teď někdo čte od nás ze sociologie, určitě se u toho alespoň pousměje, protože mu to musí nutně cosi připomínat... ;-).

Dodělávkový výlet na Kamnik

12. listopadu 2007 v 11:45 | Albert |  Slovinsko - cestování
Živjo!
V sobotu 10. listopadu jsme se vydali na Kamnik. Měli jsme štěstí - neštěstí. Ten den bylo až mrazivě krásné počasí a to doslova. Z Ljubljany jsme vyjížděly s Martinou v čepici a rukavicích, protože stupňů bylo přesně nula a na zemi byla ještě jinovatka. Celá naše výprava se sešla na Ljubljanském autobusovém nádraží v 8:15, bus jel v 8:30.
A kdo vlastně my a co to je Kamnik? Kamnik je starobylé městečko v podhůří Kamnicko-Savinjských Alp, má asi 10 000 obyvatel a je vzdálené asi 25 km od Ljubljany (zajímavé, že jsme tam busem jeli 50 minut). A kdo my? Já, Martina, Lenka, Tomáš (Slovák z Brna studující doktorské studium velmi zajímavého oboru - umělé inteligence), Laďka a Ondřej.

...a bude hůř

9. listopadu 2007 v 1:25 Slovinsko - zpravodaj
Jedná se o film, kdo by třeba vůbec netušil. Je to poměrně dost naturalistický film zobrazující dobu Československa 70. let. Film je to místy drsný, naturalisticky nechutný - a to doslova.

Je to totální máničkovskej film, kde lidi po vzoru všech ostatních hippies fetují, rozdávají si to mezi celou svou skupinou navzájem a navzájem se na to taky dívají a nikdo to neřeší, prostě love v celém svém klanu kdekoliv a kdykoliv. Pletou věnce, hrají "zakázaný" fotbalový utkání s vlastníma hymnama o fetu, zpívají punk, dělaj si vlastní zakázaný koncerty, nadávaj na veřejnosti a jsou těžce underground. Žijí ve sklepech, v kanálech a dírách, tzv. nemakaj a ani nebudou v tomhle zkurvenym komunistickym světě. Fízlové po nich samozřejmě jdou, kudy můžou a jak to tak bývalo (a bývá), bonzáci a práskači existujou všude. Jenže, to není jenom tohle, v tom filmu je mnohem víc. I když to bylo místama fakt ujetý a přehnaný, řekla bych, že tak 70 % z toho, vypovídalo podle mě hodně o realitě tý doby, akorát to holt ještě nikdo tak nasurovo nenatočil.

Ljubljanský blešák

5. listopadu 2007 v 15:38 | Albert |  Můj život v Ljubljani
Zdravím!
Včera jsme se byly s Martinou konečně podívat na Ljubljanském "blešáku". Už jsme se tam chystaly hrozně dlouho, ale pořád nám to nějak nevycházelo. Blešák se koná jen v neděli, takže i když jsem to skoro ráno odpískala (ještě v pyžamu jsem letěla o patro výš za Martinou, jestli si to náhodou nerozmyslíme), protože jsem byla z cesty z Prahy do Ljubljany opravdu ještě hodně unavená a zlámaná (byly jsme od pondělí 29. 10. do pátku 2. 11. doma v Čechách - nabrat si zimní věci, pozdravit rodinu, vyprat prádlo, nabrat knihy v knihovně, atd.), nakonec jsme tam přesto šly, protože jsme si s Martinou říkaly, že příští týden takto brzo už teda určitě nevstaneme.

1/ První cesta do Slovinska

4. listopadu 2007 v 17:57 | Albert |  Slovinsko - cestování
Ahoj všichni,
na co bych nerada zapomněla je povídání o tom, jak se do Slovinska dá cestovat a jak jsem sem cestovala já. Pokusím se Vám nastínit svou úplně první cestu do Slovinska.

Jelikož nás s Martinou nevzali na jazykový kurs, který se konal od 3. do 27. září (následný 2. jazykový kurs byl pořádán od 17. do 28. září a to právě pro ty lidi, co se nedostali na 1. kurs. Jenže tento kurs byl už placený - dle nich to byla student friendly price, ovšem pro nás s Martinou to už tak friendly price cena nebyla - stálo to 200 euro, jen čistý kurs), tak jsme se ještě i s Lenkou rozhodly, že na cestu do Slovinska se vydáme "až" ve středu 26. září. To ovšem znamená, že už 26. září večer jsme musely dojet do Prahy, tam kdesi přespat do 27. 9. - na tento datum jsme měly koupené rezervace, každou za 29 euro. (Rezervace je potřeba zajistit poměrně včas, protože potom, když už jsou vykoupené, cesta do Ljubljany stojí minimálně jednou tolik).

2/ První cesta do Slovinska

4. listopadu 2007 v 17:51 Slovinsko - cestování
...Hned, co jsme se odbavily v kanceláři a zaplatily koleje, jsme se s Martinou vydaly na cestu. Bydlíme totiž ve stejném domě, tak jsme měly i stejnou cestu. Paní u přepážky (tam, kde se vydával papír s místy bydlišť na kolejích) nám mimo jiné říkala, že ubytovat se na naší koleji můžeme do 14 hod.- pozor, bylo 13:30! Byly jsme nuceny opustit Lenku, která dostala koleje poblíž ubytovací kanceláře a "běžet" s kufry na autobus, u kterého jsme ani nevěděly, kde se nachází zastávka. Měly jsme jen mapu a velmi, velmi málo času. Navíc v tu dobu lilo, jak za celé 2 dny ne. Musely jsme opravdu jednat velice operativně. Věděly jsme, že jen jednou se můžeme podívat do mapy, protože 2. podívání by mapa prostě nevydržela, protože by byla tak mokrá, že by se rozpadla. Vzpomínám si, že tam byly schody dolů a vedle sešup pro kočárky. Protože mám kufr na 4 kolečka, poslala jsem ho z toho sešupu (samozřejmě jsem šla před kufrem, aby se mi úplně nerozsekal), jenže kufr mě málem zajel, taktak, že jsem to ustála. Tady jsem si šáhla na své druhé dno psychických i fyzických sil. Ale musely jsme dál. K zastávce nám zbývala asi polovina cesty, což jsme tenkrát samozřejmě nevěděly.